Film Marlene J. Vilsmaiera je pokusem o životopiské drama MD. Pokus říkám záměrně,protože jde o film, která portrétuje život jakési herečky, která ale rozhodně není Marlene Dietrichová.
Film je založen na knize Marie Rivy, což na jednu stranu vypadá jako volba št´astná, ale tvůrce zahnala do úzké uličky.V příliš mnoha momentech přebírají velmi zaujatý a neobjektivní pohled autorky, dcery MD, která jako většina hollywoodských dětí trpěla slávou a osobností své matky a na textu se to podepsalo. Méně než např. u Christiny Crawfordové nebo BD Hymanové, které vytvořily pomstychtivé horory, ale přece. V ději je přespříliš odboček od fakt, přehazování souvislostí a připisování nepodložených "pikantností". Snad ve snaze zachránit z potápějící se lodi alespon´ část nákladu.
Katja Flint byla snad dobrou volbou do hlavní role, protože nevím o jiné německé herečce, která by měla vizuální podobnost s MD (v určitém směru snad Julianne Koehlerová, možná..). Bohužel jí chybí značná část výbavy pro to, aby se Marlene skutečně stala. Já bych to popsala tak, že jí chybí obrovská síla, kterou Dietrichová vyzařovala. K. Flint má nesporně velkou snahu pochopit svou postavu a snažit se jí přiblížit, ale chybí jí nepřehlédnutelná sexuální energie a androgynost Dietrichové. Flintová hraje tak, jako se slévá sníh při tání s bahnem - bez tvaru, výrazné barvy, rytmu a vývoje. Divák nedostává jediné vodítko pro to, aby zjistil proč filmová Marlene jedná jak jedná - takže chvílemi zezbývá než zírat do prázdna.
Dalším velkým problémem filmu je karikování většiny fakt a postav -Hollywwodkým filmovým průmyslem počínaje a Nacisty a předválečnými německými kabarety konče. I Dietrichová zapadá mezi tito karikatury v režijním pojetí Vilsmaiera : je fetující, souložící a netalentovanou podprůměrnou herečkou, která se hup šup (bez svého zjevného přičinění) dostane do Hollywoodu. Zcela jsou pominuty němé filmy Dietrichové, nezajímavá pro autory je zřejmě i její divadelní kariéra..
Šílené je i obsazení některých postav : výbornou herečku Ch. Paul obsadili do role Tami, která kdyby se vyškrtla, nic by se nestalo. Svou roli, kterou v rodinném obrazci Sieber-Dietrichová-milenci a milenky - Dítě hrála, totiž autoři zcela pominuli jako nezajímavou. Stejně tak skončila i postava Mercedes de Acostové, jejíž fotku si asi ani štáb neopatřil, protože z ní udělali strašáka do zelí v podání B. Baumannové. Takto bychom mohli pokračovat ve výčtu exhaltovaných postav přes Mae West, Louellu Parsons a mnoho dalších.
Kam se poděl třeba Brian Aherne, to nikdo neví. Skončil asi v krabici s velkým názvem "NEEFEKTNÍ". Ale autorům to zřejmě ještě nebylo dost a museli (jinak krásný a pestrobarevný) životní příběh Dietrichové, který sploštěli do zoufalých tvarů, opepřit zcela fiktivním a nereálistickým románkem jak z knihovny Rosamundy Pilcher.
Carl Seydlitz (tak se jmenuje postava v podání H. Ferche) byl jakýsi bezejmenný válečný letec, kterého ovšem slečna Dietrichová, ani Maria Riva nikdy nikde nezmínila a těžko tedy soudit, že by ho Marlene někdy znala. Rozhodně nešlo o takovou přeslazenou "životní" romanci, jak ji popisuje tento film.
"Marlene" byla velmi nákladný totální propadák. Dietrichová je pro Němce, ale i evropské a americké publikum ikonou, a očekávat od diváka, že snese takovou slátaninu, je vcelku nemožné. Pokud se někdo chce dozvědět něco o Dietrichové, at´ se obrátí na serózní zdroje, tento film vřele nedoporučuji a rozhodně se bez jeho shlédnutí obejdete. Zatímco Maria Riva napsala poutavou knihu, autoři zde uplácali obludu z vzduchových bublin.
0 komentářů:
Okomentovat